Mým dalším nemalým trápením byla kázání. Ráda jsem je poslouchala… Jestliže mi z jedné strany kázání přinášela velkou útěchu, z druhé strany mne trýznila, protože mi dávala nahlédnout, že jsem úplně jiná, než jaká bych měla být. Prosila jsem Pána, aby mi přišel na pomoc, ale jak se mi zdá nyní, mýlila jsem se v tom, že jsem nekladla veškerou svoji důvěru v něho a že jsem příliš důvěřovala svým silám. Hledala jsem prostředky k nápravě, pečlivě jsem je uplatňovala, ale nedokázala jsem se přesvědčit, že se toho příliš nedosáhne, neodložíme-li veškerou důvěru v sebe samé a nesložíme-li ji všechnu v Pána.
(Terezie od Ježíše, Kniha života, VIII, 12)
