Bůh to ve své prozřetelnosti zařídil tak, že nám od našich špatností nepomůže nic jiného než modlitba, že jedině modlitba nám získá dary jeho milosti a že modlitba jedněch je ke spáse druhým. Aby svou milost mohl udělit i těm, kdo o ni neprosí, prosit nemohou či nechtějí, stanovil Bůh a přikazuje: „Modlete se jeden za druhého, abyste byli spaseni.“ Dopřál-li Bůh milost obrácení svatému Augustinovi, vděčíme za to slzám svaté Moniky; a církev by neměla svatého Pavla, kdyby ho nevymodlil svatý Štěpán.
(bl. František Palau y Quer, O.Carm. /1811–1872/, duchovní spisy)
