Karmel je jméno pohoří v Izraeli, které od nepaměti sloužilo jako místo kultu různých náboženství. V bibli je symbolem krásy a kypícího života. Nejznámější událostí, jež se k tomuto pohoří v bibli pojí, je zápas o pravou víru Izraele v době proroka Eliáše (9. století před Kristem). Tehdy Hospodin bez lidského přičinění před očima Izraelitů zapálil ohněm z nebe oběť připravenou pro něj tímto prorokem (1 Král 18).
V závěru 12. století se v jednom z údolí pohoří usadil hlouček křesťanských poustevníků. Pocházeli z Evropy a připutovali do Svaté země spolu se zástupy třetí křížové výpravy. Z této malé skupiny se postupně vytvořilo nové řeholní společenství katolické církve: Řád karmelitánů (bratříPanny Marie Karmelské). K němu se později připojily také kláštery řeholnic – žen a volněji i křesťané laici žijící v rodinách a "ve světě". Tak se jméno Karmel přeneslo z významu zeměpisného i na široký okruh těch, kdo se různým způsobem hlásí k charismatu a odkazu onoho společenství poustevníků, jak se rozvinul v bohatou duchovní tradici – karmelitánskou spiritualitu. Ti všichni tvoří duchovní rodinu, nazývanou tímtéž jménem: Karmel.
