Lehkovážnost, s níž ve vztahu ke konkrétnímu životu říkáme: „tolik a tolik dnů, týdnů, let,“ je klam, který se pokouší rozmělnit vážnost jedinečnosti. Tímto tvrzením přisuzujeme času mechanickou uniformitu abstraktních hodin nebo dnů. Ve skutečnosti každá hodina, každý den a každý rok představuje živoucí úsek naší konkrétní jedinečné existence, který přichází pouze jednou a zaujímá v jejím celku nezaměnitelné místo. Každý okamžik života je nový, ještě zde nebyl, je jedinečný a navždy pomíjí. To je příčinou napětí našeho bytí, onou nejvnitřnější pobídkou k životu.
(Romano Guardini /1885–1968/, Životní období)
