Milé spolusestry a milí spolubratři v Karmelu,
jako generální delegát pro karmelitánské laiky bych vás také já rád srdečně přivítal na tomto V. mezinárodním kongresu karmelitánských laiků.
Kongres je jedinečnou příležitostí, kdy laici z celého světa mohou sdílet svou zkušenost přítomnosti a života karmelitánů v různých zemích, poznat další laiky a jejich aktivity a zažít bratrské společenství a duchovní spřízněnost, které nás díky společnému charismatu pojí se členy Rodiny Karmelu na celém světě.
Rád bych připomenul, že s myšlenkou tohoto kongresu přišel na počátku 90. let 20. století tehdejší generální převor řádu P. John Malley, O.Carm, který před několika měsíci zemřel. P. John Malley tak chtěl dát nový impuls členům Rodiny Karmelu na celém světě a podpořit jejich vzájemnou spolupráci.
Jak víte, hlavním téma letošního kongresu zní: „Formace karmelitánských laiků k apoštolátu“. V dogmatické konstituci Lumen gentium (1964) v kap. IV hovoří Druhý vatikánský koncil o laicích a jejich důstojnosti, a také o jejich úkolech. Do té doby měli laici v církvi téměř výhradně pasivní postavení, naslouchali a plnili příkazy. V r. 1965 koncil vydal dekret Apostolicam actuositatem, který mluví o apoštolátu a o úloze laiků. Tento dokument se stal „magnou chartou“ laiků. Kromě toho, že koncil potvrdil právo laiků „zakládat a řídit sdružení“, zdůraznil, že v tomto sekularizovaném světě „mohou různé formy sdružování představovat pro mnohé cennou pomoc, aby dosáhli křesťanského života ve shodě s požadavky evangelia a misionářské a apoštolské horlivosti“ (Cristifideles laici, čl. 29).
Apoštolská exhortace Christifideles laici (1983) učení Druhého vatikánského koncilu následně zpracovává a jako jedno z kritérií k rozpoznávání pravé církevní autenticity sdružení laiků stanoví, kromě jiného, „souhlas a účast na apoštolském cíli církve“ (čl. 30). Zdůrazňuje, že tato „účast na apoštolském cíli“ církve a tedy na poslání církve, vyžaduje zvláštní formaci.
Znovu podtrhuje, že na formaci, která „není nějakým privilegiem jen některých, ale povinností a právem všech (čl. 63)“, mají nezastupitelnou úlohu také sdružení laiků.
Proto je cílem našeho kongresu znovu podpořit a vzbudit pozornost a zájem o formaci k apoštolátu. V návaznosti na něj pak mají jednotlivá společenství (provinční, regionální a místní) studovat a přemýšlet, jak uvést do praxe podněty, které z tohoto kongresu vzejdou.
Kromě formačního aspektu je kongres, jak už jsem řekl na začátku, jedinečnou příležitostí k seznámení se a výměnou zkušeností. V nadcházejících dnech se budeme setkávat jako členové jedné mezinárodní rodiny, kteří sdílejí stejné charisma a usilují různými způsoby žít karmelitánskou spiritualitu. Doufáme, že nám všem kongres pomůže k růstu v naší identitě a věrnosti karmelitánskému povolání.
Na závěr bych chtěl říci: jsem přesvědčen, že tak se mohou dobře formovaní laici, v živém společenství s řádem a s celou církví, stát ještě mocnější duchovní silou v široké oblasti karmelitánského apoštolátu. Apoštolské úsilí karmelitánských laiků tak může přirozeným způsobem doplnit apoštolát řeholníků, řeholnic a mnišek. Dobře víme, že prvotním posláním karmelitánských laiků je být evangelním kvasem ve světě. Aby tento kvas byl mohl působit, musí být dobré kvality, musí být schopen prokvasit zevnitř svět, který je tak imunní vůči hodnotám evangelia a duchovním hodnotám. Karmelitánská spiritualita má bezpochyby velkou hodnotu, aby se však stala dobrým kvasem, potřebuje silné nositele, muže a ženy, kteří zosobňují karmelitánské hodnoty. To je dnes hlavní výzvou pro karmelitánské laiky a jejich poslání.
Drazí přátelé, sestry a bratři, doufám, že tento kongres bude pro nás všechny povzbuzením pro naše misionářské úsilí a naplní naše srdce novým nadšením, abychom jako karmelitánští laici mohli účinněji pracovat na poli nové evangelizace, ke které nás pobízejí oba poslední papežové. Přeji vám, aby kongres byl úspěšný, aby byl pro karmelitánské laiky dalším krokem na cestě jejich růstu a aby se také díky němu stávali v řádu silou ne pouze počtem, ale hlavně kvalitou, a aby je povzbudil k zájmu nejen o růst osobní, ale aby, kamkoliv je Pán postaví, v síle svého karmelitánského charismatu pomáhali v duchovním růstu druhým lidem.
Maria, naše Matka a Sestra, ať nás provází a pomáhá nám otevřít se působení Ducha svatého a všemu, co nám v těchto dnech chce říci. Prorok Eliáš kéž nám ukazuje cesty, které vedou k hlásání Slova dnešním lidem, v evangelní svobodě a odvaze. Svěřme svou práci svaté Marii Magdaleně de’ Pazzi, patronce třetího řádu, abychom, jak nás to ona učí, dokázali sjednotit kontemplaci se službou a neoddělovali od sebe Marii a Martu (srv. Lk 10,38–42).
P. Josef Jančář, O.Carm.
generální delegát pro karmelitánské laiky
V Římě dne 17. září 2012
