O Vánocích se Slovo stalo tělem, Bůh se stal člověkem. To znamená: Bůh v mém omezení – v mém omezení Bůh. Má omezení, má selhání, mé nejistoty jsou Božím prostorem ve světě. On se ujal péče o to všechno, to vše přijal. V mých omezeních je zároveň Bůh! To, co mohu dát ve svých omezeních druhým, je nekonečně méně než to, co potřebují a o co žádají. Přesto v těchto mých omezeních je Bůh, který se dává v mém darování se. Prostřednictvím jeho Vtělení se skrze něj stávám „svátostí“, účinným znamením, v němž On se sděluje a šíří se do našeho světa.
(Klaus Hemmerle /1929–1994/, vánoční přání z roku 1993)