Karmel 4/1995

Stáhnout PDF

Úvodník

Když se blíží konec roku, ohlížíme se zpět. Hodnotíme to, co jsme prožili. Děkujeme Bohu za všechno krásné, za všechno, co se zdařilo, znovu mu předkládáme naše selhání s prosbou o odpuštění a nápravu. A očekáváme to, co má přijít. Někdo s napětím, někdo možná s obavami a úzkostí, ale všichni, kteří se snažíme žít ve spojení s Kristem, s novou nadějí, kterou sám Pán vkládá do našich srdcí a která často překvapí i nás samotné.

Člověk je bytost dějinná. Umí se vrátit zpět po časové ose a znovu prožívat to, co už se ve skutečnosti opakovat nemůže. A stejně tak umí předstihnout skutečný běh času a ve svém nitru prožívat budoucnost – plánovat a snít. Je v pořádku, že hodnotíme minulost a vyhlížíme budoucnost. Nicméně by nám neměla uniknout ta část našich dějin, která jediná je v našich rukou, a tou je přítomnost. Přítomný okamžik.

Ať už máme jakékoliv plány a sny pro příští rok, ať se v něm odehraje cokoliv, celý ten čas, který je před námi, můžeme vnímat jako šňůru přítomných okamžiků. A přítomný okamžik – to je poklad, protože v něm se mohu obrátit k Bohu. Smím – ať se děje cokoliv, ať se cítím jakkoliv – prožívat ho ve spojení se svým Pánem. Smím ho chválit, děkovat mu, radovat se, plakat a naříkat, smím se ptát, když nerozumím, smím prosit, smím trpět ve spojení s Ježíšem. Jedním slovem – smím se modlit.

Tématem 9. roku Desetiletí mravní a duchovní obnovy našeho národa je „evangelizace a modlitba“. Myslím, že stránky tohoto čísla „Karmelu“ mohou přispět k prohloubení naší modlitby, abychom, když se sami přiblížíme k Bohu, mohli Boha přiblížit i druhým.

S novoročním požehnáním P. Norbert, O.Carm.