I tělo má mnoha způsoby účast na útěše Ducha a ti, kdo tento stav z vlastní zkušenosti okusili, vědí, o čem hovořím. Z druhé strany už samotný pohled na blahodárné jednání a způsoby těchto lidí, na jejich tiché slzy, na rozmluvu plnou požehnání s těmi, kdo je přijdou navštívit, dávají i vnějším pozorovatelům tušit něco o podílu samotného těla na Boží útěše… Není to tedy jen duše, která dostává závdavek budoucích dober; tělo je dostává také. Vždyť i ono se za tímto cílem spolu s duší účastní namáhavého běhu podle výzvy evangelia. A ten, kdo by říkal něco jiného, popíral by tím zároveň i tělesný život v budoucím věku.
(Řehoř Palamas /1297–1359/;
citováno podle textu M.-J. le Guillou OP, Zkušenost křesťanského Východu, revue Salve 1/2009)
