Zůstane jeho láska, která vládne našemu životu

Když kontemplujeme Kristovo Srdce, které se vydalo až do krajnosti, dostává se nám útěchy. Bolest, kterou v srdci pociťujeme, ponechává prostor pro naprostou důvěru, a to, co nakonec zůstane, je vděčnost, něha a pokoj; zůstane jeho láska, která vládne našemu životu. Zkroušenost nevyvolává úzkost, ale ulevuji duši od tíhy, protože působí v ráně hříchu tak, že nás uschopňuje, abychom právě tam přijali Pánovu něhu.

(papež František, encyklika Dilexit nos, odst. 161; 2024)