Výjimečným prvkem letošní celostátní pouti terciářů v Kostelním Vydří v sobotu 12. června 2010 byla přítomnost zcela nové ikony Panny Marie. Připutovala letecky z Malty a po krátkém zastavení v Praze v Liboci, v Kostelním Vydří a v Olomouci, byla přepravena do Polska. To proto, že její vznik a pouť Evropou byly součástí příprav celoevropské pouti karmelitánů a mladých lidí do Říma v červenci tohoto roku. Za téma pouti byla zvolena naděje. Následování Krista cestou karmelitánské tradice jako zdroj naděje i pro budoucí Evropu.
Ikonu „napsaly“ a k pouti ji věnovaly sestry karmelitky z Ravenny. V neděli 22. listopadu 2009 ji v jejich klášteře požehnal generální převor, P. Fernando Millán Romeral, O.Carm. (Doprovázel jej člen generální rady P. John Keating, který se o uspořádání pouti velmi zasadil.) Poté ji od převorky kláštera, sestry M. Anastasie Cucca, O.Carm., převzal italský karmelitán Fr. Luca Sciarelli, jeden z členů přípravného výboru pouti, a ikona se vydala na cestu jednotlivými evropskými provinciemi řádu, aby se kolem ní setkávali a modlili karmelitáni a mladí lidé v jednotlivých zemích a připravovali se na pouť samotnou. Námět vyobrazení byl stanoven v souladu s tematikou pouti: Panna Maria – Matka naděje. Vyobrazení znázorňuje Pannu Marii, jak sedí na trůnu a své dítě – Krista, Boží Moudrost – představuje mladým lidem, shromážděným u jejích nohou.
Protože zpracování takového nového ikonografického námětu je velmi zajímavý počin a protože dobré porozumění ikoně nám může pomoci k intenzivnější modlitbě k Marii a jejímu Synu, rádi bychom nové ikoně věnovali pečlivou pozornost i na stránkách našeho časopisu.
P. John Keating nám k ikoně poskytl tyto myšlenky:
Naše ikona Matky naděje se přidržuje tradice, běžné již od počátku 13. století. Panna Maria je vyobrazena jako Trůn moudrosti, v majestátu Matky Boží. Sedí na vladařském trůnu a na svém klíně drží Dítě – Krista. Maria je nejen vzorem moudrosti a lásky, ale ukazuje světu svého Syna, samu vtělenou Boží Moudrost. Jemu církev při liturgii po staletí zpívá: „Moudrosti, ty vycházíš z úst Nejvyššího, ty se rozprostíráš od jednoho konce světa k druhému, ty mocně a mírně řídíš všechno: přijď a nauč nás cestě rozumnosti.“1
Maria na této ikoně ukazuje svého Syna mladým lidem Evropy jako pravou moudrost pro jejich život, jako naději, která je povede na pouti uprostřed zmatků a nejistot naší současné doby. Tato láskyplná Matka je opravdu znamením naděje. S mateřskou láskou nám svěřuje Syna, „s láskou bdí nad množstvím svých dětí a září jako znamení útěchy a bezpečné naděje na našem putování k hoře Boží slávy“ (preface I. pro slavnost Panny Marie Karmelské).
Podobně jako mladí lidé, vyobrazení ve spodní části ikony, jsme pobízeni shromáždit se kolem trůnu a rozjímat nad slovy Písma obsaženými v níže uvedené modlitbě.
Odborníkem v naší vlasti, na kterého jsme se obrátili s prosbou o krátký komentáře k ikoně, byl vyučující olomoucké teologické fakulty P. Michael Špaček. Zde je jeho odpověď:
Ikona navazuje na původní, klasické zobrazení zvané Kyriotissa (Bohorodička Vládnoucí) ze sv. Sofie z Cařihradu, dolní část je moderní variací na prosebníky, kteří se vyskytují zvláště na typech Vsěch skorbjaščich radostě (Radost všech zarmoucených) a O tebě radujetsja vsjakaja tvarb (Z tebe se raduje všechno stvoření).
Je tedy přinášením „nova et vetera“ (současný italský nápis i starobylé řecké tituly-zkratky Méter Theou, Isus Christos), ale i kombinací několika idejí, mj. i Hodegetrie (Průvodkyně na cestách), neboť Dítě svírá v ruce svitek Písma a Maria na ně ukazuje, jako na Cestu životem. Nechybí ani tři křížky či spíše hvězdy na obou ramenou a na čele, které značí potrojnou vrstvu panenství (před porodem, při něm i po něm); jen někdy však bývají vidět všechny, jelikož Dítě, plod Mariina panenství, často jednu zakrývá.
To je možno z ikony přečíst, je-li však třeba jít více do podrobností, odkázal bych na slovenský překlad důkladné publikace: Egon SENDLER, Byzantské ikony Božej Matky, vydal Oto Németh, Bratislava 2006.
A další náš rádce, P. Michael Špilar, v souvislosti s touto ikonou připomněl obecnější význam některých prvků, které jsou na ikoně uplatněny:
Zlato, barva barev, symbol božského světla, proměněné skutečnosti, hraje v ikoně významnou roli: je to barva pozadí, svatozáří, jemně zdobí oděv Dítěte, postavám dává nádech věčnosti, uděluje jim odlesk božství, dává jim účast na konečné slávě. Zlatem jsou vyšité hvězdy na plášti Matky Boží. Pozadí ikony, většinou pozlacené, představuje nestvořené světlo, do nějž je ponořen Kristus-člověk; svatozář je symbolem božského světla vyzařující z Krista-Boha.
Tři hvězdy jsou starým syrským symbolem panenství (býval vyšitý na svatebním závoji princezen). Na ikonách Matky Boží označují, že Panna Maria je pannou před, při a po porodu Syna. Tři hvězdy na ikoně jsou též symbolem Nejsvětější Trojice. Hvězda nad Mariiným čelem je symbolem věčného Otce, od nějž vše pochází, vpravo na rameni Matky Boží je hvězda znázorňující Ducha svatého, jehož je Maria snoubenkou. Syn spočívá na Matčině levici.
Nápisy: bez písemného uvedení jména zobrazeného světce je ikona považována za nedokončenou. Psané slovo tvoří vždy podstatnou část jazyka obrazu. Iniciály MP ΦΥ jsou zkrácení Mariina řeckého monogramu „Méter Theou“ – matka Boží. Iniciály IC XC označují Božího Syna, Ježíše Krista. Ruce Marie jsou neproporcionálně větší, než by měly být, čímž je zvýrazněno, že opatrovala Krista. Pravou ruku Marie bych komentoval jako ukazující na naději. Levou jako tu která nese tíži Krista i jeho utrpení jako Matka svého syna.
Kristus: jeho pravá ruka žehná (viz téměř všechny ikony Krista), a to způsobem vyjadřujícím Trojici a dvě přirozenosti v Kristu.2 Svitek by podle všeho měl být svitek Zákona, což identifikuje Krista jako soudce ale také především Krista jako naplnění Zákona. Kde je kniha, je upřednostňováno evangelium, tedy ikona pak říká: Dítě je Spasitel. Kristus je celý „zlatobílý“, to je vyzařování boholidství, Boží sláva, velikost. Má tvář dospělého, i když je dítě, protože je od věčnosti.
Děkuji na tomto místě všem třem dotázaným kněžím za jejich odpovědi. Tím jsme ovšem rozhodně nevyčerpali celý obsah ikony. Nezmínili jsme škapulíř v Mariině levici, ještě bychom mohli rozjímat o použitých barvách, zvláště Kristova a Mariina oděvu, o jeho bohatém řasení, o gestech jednotlivých postav, o pohledu Mariiných a Kristových očí aj. Podtrhněme závěrem ještě jednou hlavní myšlenku: Maria je pro nás znamením naděje. Vede nás k Naději, kterou je její dítě, Ježíš, Syn Boží, Spasitel. Ježíš je Naděje a Moudrost. „Včera, dnes i navěky“ (srov. Žid 13,8). Tedy i pro současnou Evropu a pro mladé lidi a pro Karmel uprostřed ní.
(Redakčně zpracoval P. Gorazd,O.Carm.)
