Náš Bůh je Bohem nových začátků. Každý z nás to zná ze své vlastní duchovní zkušenosti. Pro Karmel v naší vlasti je stále nové začínání přímo charakteristické.
Poprvé se karmelitáni u nás objevili díky Karlu IV., který je pozval do Prahy na památku své korunovace na českého krále. Bylo to v roce 1347. Kostel a klášter byl zbudován na Novém Městě a zasvěcen Panně Marii Sněžné. Karel IV. měl snad na mysli největší mariánskou baziliku v Římě, téhož jména, proto také měla předčit svou velikostí ostatní pražské kostely. Podařilo se však postavit jen presbytář, který dnes slouží jako kostel. Začátek to byl slibný. V husitských válkách však byl pražský klášter vypleněn (1419), tachovský vypálen (1427) a v době reformace byly všechny karmelitánské kláštery u nás zrušeny (Praha r. 1543).
V r. 1624 začal Karmel u nás znovu. Bosí bratři dostali kostel P. Marie Vítězné na Malé Straně. V té době se do Prahy vrátili i naši bratři. Poněvadž u P. M. Sněžné byli již františkáni, dostali kostel sv. Havla. Řádový život u nás kvetl až do příchodu Josefa II., který r. 1782 zrušil všechny kláštery, které podle osvícenského racionalismu nebyly státu užitečné.
Více než sto let muselo uplynout, než přišli karmelitáni do Čech znovu. Na pozvání brněnského biskupa Huyna přišli 1. 7. 1908 z Rakouska do Kostelního Vydří. Roku 1915 bylo ve Vydří 13 bratří (z toho 6 kněží). V té době také měli ve správě blízkou faru Cizkrajov s poutním kostelem Monserratem. R. 1920 se museli němečtí karmelitáni vrátit do Rakouska. Od r. 1950, po internaci řeholních bratří, zůstal ve Vydří pouze P. Melichar Karásek jako farář, který v r. 1985 zemřel a obrody Karmelu u nás se již nedožil.
Poslední nový začátek byl nenápadný jako zrno, které klíčí v zemi. Až do listopadu 1989 byl oficiálně u nás už jen jediný karmelitán: P. Metoděj František Minařík. Především jemu vděčíme za to, že Karmel u nás nepřestal žít i v době útlaku církve. Jeho si Bůh použil jako kmene, ze kterého vzešla nová ratolest. Jsme ve srovnání s ostatními řeholními rodinami jen malé společenství. Začínáme téměř z ničeho. Z jednoho otce však je zde běhen několika let 16 bratří, a to pokládáme za nový Boží začátek.
