KARMEL

 

 

Sekulární karmelitánský třetí řád

5. Řád bratří blahoslavené Panny Marie Karmelské vznikl na přelomu 12. a 13. století ze skupiny mužů, kteří byli přitahováni evangelijním voláním „svatých míst“ (ve Svaté zemi) a „zasvětili se zde tomu, který tu prolil svou krev,“12 životem pokání a modlitby. Usadili se na hoře Karmelu u Eliášova pramene a na svou žádost obdrželi od jeruzalémského patriarchy Alberta (1206-1214) „pravidlo pro život“. Biskup Albert je zformoval v jednotnou komunitu poustevníků při kapli zasvěcené Panně Marii. Honorius III. (1226) a Řehoř IX. (1229) založení této komunity potvrdili a Inocenc IV. (1247) proces založení završil a s určitými úpravami Pravidla pro život zařadil karmelitány mezi rodící se řády apoštolského bratrství (mendikanty). Vyzval je, aby kontemplativní život spojili s péčí o spásu bližních.

6. Když se bratři usadili v Evropě, začali k vlastním konventům přidružovat i laiky. I ti byli jistým způsobem pokládáni za karmelitány. Nazývali se „obláti“ nebo „donáti“, poněvadž svůj majetek dávali konventům; na nich pak záviseli ve své obživě. Většina z nich, poněvadž se jednalo o ženy, potřebovala vlastní domy. Říkalo se jim také „mantellati“, protože nosili podobný hábit jako bratři.

7. Časem byli tito laici stmeleni v homogenní skupiny s podobnými povinnostmi, jaké měli bratři. Prvního papežského schválení se jim dostalo bulou „Cum nulla“, vydanou papežem Mikulášem V. dne 7. října 1452. Tato bula položila základ druhému a třetímu řádu. (Na tento základ pak navázaly různé další etapy vývoje.) Bula opravňuje představené řádu řídit různé skupiny žen a vymezovat jim způsob života. Povolení obsažené v bule „Cum nulla“ bylo pak dáno výslovněji další bulou, „Dum attenta“, Sixta IV. z 28. listopadu 1476. Tyto dva papežské dokumenty jsou základem dnešní struktury Karmelitánské rodiny.

8. Bula „Cum nulla“ uznala existenci (dvou) rozdílných skupin: se sliby slavnými nebo jednoduchými. Postupně některé z těchto žen, které mohly žít i samy mimo konvent, vystupovaly jako třetí skupina Karmelitánské rodiny, a proto začaly být nazývány „terciářky“. Roku 1476 dovolil papež Sixtus IV. karmelitánskému řádu vtiskovat různým skupinám laiků stejné uspořádání, jako měly třetí řády jiných mendikantů.

9. Současně vznikala bratrstva, požadující, aby se jejich členové mohli těšit z výsad škapulíře. Generální převor Teodor Straccio (1632-1642) se snažil situaci vyjasnit. Ustanovil třetí řád „zdrženlivých“,13 v němž bratři a sestry skládali sliby poslušnosti a čistoty podle svého stavu, zatímco všichni ostatní neřeholníci byli sloučeni do škapulířových bratrstev.

10. Již v 19. a 20. století se uplatňovala snaha podporovat „sekulární“ ráz terciářů. Tento rozměr dosáhl svého vrcholu v řeholi, schválené po 2. vatikánském koncilu. Dnes tedy jsou terciáři vyzýváni k (plnění) úkolu, který jim přísluší, totiž osvěcovat a správně oceňovat všechny časné skutečnosti tak, aby byly uskutečňovány v souladu s hodnotami, hlásanými Kristem, a byly ve světě, který je sekularizovaný natolik, až se zdá, že žije a jedná, jako by Bůh neexistoval, chválou Stvořitele, Vykupitele a Posvětitele.14 Od karmelitánských laiků se očekává spolupráce na nové evangelizaci, která proniká celou církví, a oni se proto snaží překonat v sobě samých trhlinu mezi evangeliem a životem. Ať ve své rozmanité každodenní činnosti v rodině, v práci a ve společnosti všemožně usilují nově dosáhnout životní jednoty, která inspiraci a sílu ke svému plnému uskutečnění nalézá v evangeliu.15

Připomínáme

05 kvě 2018 00:00
sv. Angelus ze Sicílie, mučedník
05 kvě 2018 08:00-12:00
Setkání terciářů Olomouc-Hejčín
05 kvě 2018 09:00-13:30
Setkání terciářů Praha - Liboc
07 kvě 2018 00:00
bl. Alois Rabata, kněz
07 kvě 2018 16:30-19:00
Setkání terciářů Klatovy

Kalendář

duben 2018
Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 30 31 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 1 2 3 4 5 6

Přihlášení