KARMEL

 

Část druhá
všeobecná ustanovení

I. Struktury

Obecné rysy

50. Karmelitánský třetí řád (TOC) neboli sekulární karmelitánský řád (OCS) je mezinárodní veřejné sdružení94 laiků, zřízené papežským privilegiem.95 Jeho cílem je úsilí o křesťanskou dokonalost a apoštolská angažovanost,96 alespoň modlitbou a obětí za potřeby církve, a to uprostřed civilní společnosti účastí na charismatu karmelitánského řádu, tedy život podle evangelia v duchu řádu bratří nejblahoslavenější Panny Marie Karmelské pod vyšším vedením téhož řádu.97

51. Karmelitánský řád se věřícími (laiky), kteří z vnuknutí Ducha svatého v odpověď na zvláštní Boží volání svobodně a uváženě slibují žít svůj život podle předpisů evangelia v duchu Karmelu, cítí obohacen. Karmelitánský třetí řád, tak jako ostatní formy karmelitánského laikátu, má svůj vliv na strukturu a na ducha celé Karmelitánské rodiny. (První) řád se zavazuje, že bude karmelitánským laikům pomáhat dosáhnout cíle, který si předsevzali: uzdravovat a rozvíjet lidskou společnost kvasem evangelia.98

52. Karmelitánský třetí řád neboli sekulární karmelitánský řád spolu s jinými společenstvími, která se inspirují řeholí Karmelu, jeho tradicí a hodnotami, vyjádřenými v karmelitánské spiritualitě, tvoří v církvi Karmelitánskou rodinu.99

53. Generálnímu převorovi karmelitánského řádu jako duchovnímu otci, hlavě a poutu jednoty celé Karmelitánské rodiny přísluší účinně zajišťovat i duchovní prospěch třetího řádu a napomáhat jeho růstu a vitalitě,100 a to prostřednictvím generálního delegáta pro karmelitánský laikát.101

Bratrský život

54. Karmelitánský třetí řád se dělí na společenství, obvykle nazývaná bratrstva nebo sdružení. Pod vyšším vedením řádových představených nebo jejich delegátů102 řídí tato společenství podle předpisů této řehole a statut jednotlivého společenství sami laici.

55. V souladu se starobylou tradicí jsou někteří členové karmelitánského třetího řádu povoláni ke společnému životu v komunitách. Ty se řídí zvláštními statuty.

56. Společenství jsou kanonicky zřizována generálním převorem řádu se souhlasem jeho rady po předchozím písemném souhlase provinčního převora a diecézního biskupa. Avšak souhlas diecézního biskupa ke zřízení řeholního domu opravňuje také ke zřízení společenství třetího řádu při onom domě nebo při kostele s tímto domem spojeném.103

Duchovní péče

57. K podpoře stále větší angažovanosti karmelitánských laiků v řádu a v církvi pečuje o třetí řád duchovně generální rada104 a zejména provinční převorové, osobně nebo prostřednictvím svých delegátů, podle toho, co předpisují statuta jednotlivé provincie.105 V rozsahu svých kompetencí ať jednotlivým společenstvím třetího řádu starostlivě pomáhají k tomu, aby byla proniknuta opravdovým duchem Karmelu,106 a ať pečují o to, aby členové třetího řádu ve své činnosti zůstávali věrní zásadám a směrnicím řádu. Ať dbají také na to, aby jednotlivá společenství napomáhala apoštolátní činnosti v diecézi, ve které jsou zřízena, a působila přitom především pod vedením místního ordináře a ve spolupráci s jinými sdruženími věřících, která se v oné diecézi apoštolátu věnují.107

58. Místními duchovními asistenty (terciářských společenství) jsou obvykle kněží našeho řádu. Pokud není možné dát bratrstvu takového asistenta, může být služba duchovní asistence svěřena bratrovi nebo sestře z nějaké komunity, náležející k řádu, nebo i jiným kněžím, přednostně členům třetího řádu, schopným zastávat tento úkol v karmelitánském duchu. Duchovní asistenti jsou jmenováni na dobu pěti let, přičemž mohou být jmenováni opětně.108 Jmenuje je generální nebo provinční převor po vyslechnutí hlavních činovníků každého společenství.109 Jde-li o kněze nekarmelitána, je nutné dobrozdání jeho ordináře.

Řízení

59. Nejvyšším řídícím orgánem je generální shromáždění (celého) sdružení nebo společenství, tvořené všemi jeho členy. Příslušná statuta stanoví kompetence generálního shromáždění a způsob, jakým jedná.

60. Každé společenství nebo bratrstvo je řízeno radou. Tato rada se skládá z duchovního asistenta, moderátora (představitele) a z radních. Radní mohou být dva až čtyři, podle počtu členů komunity a podle toho, co stanoví místní statuta. Členem rady je také formátor.

61. Úkolem rady, a zvláště moderátora, je s pomocí duchovního asistenta dělat všechno, co je v jejich moci, k podpoře společenství, aby jeho členové mohli co nejlépe odpovídat na své povolání: (v postavení) laiků budovat v sobě i ve světě Kristovo království podle ducha a charismatu Karmelu, k němuž je povolal Duch, který rozděluje dary, jak sám chce.110 Tento úkol ať je zastáván v duchu evangelijní služby a ať se zamezí jakékoli formě despotismu.

Ustanovení činovníků

62. S výjimkou duchovního asistenta jsou členové rady voleni generálním shromážděním společenství na tři roky. Moderátor potřebuje, aby jeho volba byla potvrzena generálním nebo provinčním převorem.111

63. Volbám členů rady předsedá duchovní asistent a konají se způsobem stanoveným místními statuty, se zachováním předpisů obecného církevního práva.112

64. Rada jmenuje sekretáře, pokladníka a případně jiné pověřené osoby - podle potřeb a velikosti společenství. Místní statuta vymezí funkce různých vyšších činovníků, jejich úkoly a jejich pravomoci; určí-li tak statuta, budou sekretář a pokladník členy rady.

65. Vyžadují-li to vážné důvody, může církevní autorita, to je generální nebo provinční převor, za zvláštních okolností jmenovat komisaře, který bude společenství dočasně řídit jeho jménem.113

66. Moderátor může být tím, kdo ho potvrdil, ze spravedlivého důvodu odvolán, avšak (až) po vyslechnutí jak samotného moderátora, tak vyšších činovníků společenství a podle předpisu statut. Z vážné příčiny může být tím, kdo ho jmenoval, podle předpisu kán. 192-195 a při zachování týchž podmínek odvolán z úřadu i duchovní asistent.114

Správa majetku

67. Jak karmelitánský třetí řád jako takový, tak jednotlivá kanonicky ustanovená společenství terciářů Karmelu se vydáním zřizovacího dekretu stávají právnickou osobou podle předpisu církevního práva a dostávají, pokud se vyžaduje, pověření pro cíle, které chtějí jménem církve uskutečňovat.115

68. Karmelitánský třetí řád, stejně jako jeho jednotlivá společenství, je jako právnická osoba subjektem schopným nabývat, vlastnit, spravovat a zcizovat časný majetek podle norem kanonického práva.116 Všechen jeho majetek je majetkem církevním a řídí se obecným církevním právem i vlastními statuty,117 která v souladu se zmíněným právem určují způsob spravování tohoto majetku.

69. Statuta jednotlivých společenství určují, komu správa majetku přísluší. Tento subjekt může konat všechny úkony řádné správy. Pro vykonávání mimořádných správních úkonů je nutné:

  1. oprávnění generálním převorem karmelitánského řádu se souhlasem jeho rady,
  2. jakož i povolení Svatého stolce, ( a to) pro úkony, jejichž hodnota převyšuje částku stanovenou Svatým stolcem nebo jejichž předmětem jsou věci umělecky nebo historicky cenné nebo darované církvi „ex voto“ (votivní dary).118

70. Vlastnictví jak třetího řádu, tak jednotlivých bratrstev tvoří všechen movitý i nemovitý majetek, nabytý jakkoli, zejména majetek poukázaný (pro řád) jednotlivým členům, (přijatý) od dobrodinců, příjmy za vykonanou činnost, dary, věnování, dědictví, majetek odkázaný, nebo získaný z jakéhokoli titulu.

Zánik a zrušení

71. Jednotlivá společenství mohou být z vážného důvodu zrušena, a to generálním převorem se souhlasem jeho rady po předchozí poradě s provinčním převorem a s vyššími činovníky společenství. Postup případného zániku určují místní statuta, jinak platí obecné právní předpisy.119 Vždy je nutná předchozí porada s příslušnými řádovými autoritami.

72. V případě zrušení nebo zániku společenství třetího řádu přechází majetek a vlastnická práva a rovněž břemena zrušeného nebo zaniklého společenství na bezprostředně vyšší právnickou osobu, nebo neexistuje-li, na řádovou provincii, v jejímž obvodu se toto společenství nalézá. Jestliže však se společenství nacházelo mimo kteroukoli řádovou provincii, přechází majetek a majetková práva na samotný řád.120

Vlastní právo a jeho výklad

73. Společenství terciářů se řídí touto řeholí, schválenou Svatým stolcem. Přesto se doporučuje, aby existovala - ať už na úrovni národní, provinční nebo místní - zvláštní statuta, v nichž by se přihlíželo k místním okolnostem. Musí být schválena příslušnou řádovou autoritou,121 totiž generálním nebo provinčním převorem se souhlasem příslušné rady, podle toho, jak je to ve statutech určeno.

74. Pro vzájemnou spolupráci a jednotu mezi různými společenstvími je chvályhodné zřídit rady na různých úrovních: oblastní, národní a mezinárodní. Musejí se řídit vlastními statuty, schválenými příslušnou řádovou autoritou.

75. Autoritou, příslušnou pro autentický výklad předpisů této řehole, je Svatý stolec. Generální převor řádu může za souhlasu své rady pokaždé, když je to nutné, podat výklad praktický.

Kalendář

prosinec 2018
Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 30 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31 1 2 3 4 5 6

Přihlášení