Meč vychází z úst Pána: jde tedy o jeho slovoŽivé Boží slovo: Zjevení Janovo 1,16b

„Z jeho úst vycházel ostrý dvousečný meč."

Jde o znamení toho, že Pán přichází bojovat; že své poslání nemůže uskutečnit bez meče, který se zatíná a odděluje. Pravda, kterou přináší, je neslučitelná s povrchní smířlivostí. Není pravdou, jejímž obsahem by byla pouze láska bez spravedlnosti. Z příkazu Otce vykoná otcovskou spravedlnost, a sice mečem, který je naostřený z obou stran. Tato dvousečnost je ukázána Janovi úmyslně proto, aby ji zvěstoval dál, aby nikdo nezůstával v naději, že bude zasažen tupou stranou meče. Každý zasažený zakusí ostrost meče.

Meč vychází z úst Pána: jde tedy o jeho slovo. Slova, která k nám hovoří, nezůstávají v sobě, nejsou to slova pro slova. Každé slovo uvádí osloveného do stavu, který Pán tímto slovem vyjadřuje. Slovo ihned přechází v akci. Vždy okamžitě představuje jakési ‚buď-anebo'. Buď oslovený cítí a hoří zároveň se slovem a nechává se ostřit ostrostí meče, nebo se proti němu otupuje, a pak je jeho ostrostí zasažen. Slovo Pána od posluchače vyžaduje totéž, co Otec vyžaduje od Syna: poslušnost, ztotožnění se s posláním. Nelze se mu přizpůsobit ponenáhlu, jakoby organicky, ani je plnit postupně, ústupky se zde nepřipouštějí.

Meč z Pánových úst rovněž nevyšel jednou provždy, jednorázově; vychází vždy právě nyní. Vychází stále, od věčnosti. A tak žádné Pánovo slovo nemůže být vysloveno bez meče, vždy vystupuje zároveň s mečem. A tento meč je tak ostrý, že tam, kde by slovo ztratilo účinnost, přejímá jeho působení. Planoucímu pohledu Pána se člověk vyhnout nemohl (1). Pokud jde o slovo, člověk může ze své strany ‚nechtít slyšet', ale meč to nedovolí. Každý musí slyšet a rozumět. Meč vetne slovo a zjedná mu slyšení, kde ho člověk odmítá.

(1) Za Ježíšova pozemského života to byl jeho ‚planoucí pohled', kterému se člověk nemohl vyhnout, i když odmítal jeho slova, a který je ve vidění symbolizován dvousečným mečem. (Výklad překladatele)

Převzato z knihy: Apokalypse
Autor: Adrienne von Speyr
Vydal: Johannes Verlag, Einsiedeln 1950
Přeložil: Norbert Žuška, OCarm.

Dále doporučujeme

Otče, odpusť, neboť nevědí, co činí
Ve všem jsme milovali sebe
Eliášova oběť na hoře Karmel