Marie Petyt (1623–1677)

Říkáme, že Bůh je Dobro, Bůh je Milosrdenství, Láska; Bůh je Hlubina, Temnota; Bůh je Světlo; Bůh je nezměrný, nekonečný, moudrý, všemohoucí atd.

To vše nám ale neobjasňuje, jaký je Bůh, neboť On sám je nevypověditelně nad tím vším. Všechny tyto výpovědi jsou jen jako kaňky na papíře.

Neumím popsat veliké a nádherné dary a Boží sebesdílení, jež denně zakouším ve svém nitru. V Bohu objevuji dary stále nové a nové, neboť Bůh je Hlubinou, z níž pramení úžasné věci. Ve chvíli, kdy tyto věci okouším, mohu o nich něco říci, později už mi to ale možné není.

Je až neuvěřitelné, jaká znamení lásky dává Bůh své nevěstě a co tato láska působí: láska Jej vede a podněcuje k tomu, aby se natolik snižoval a sestupoval do hlubin ke své milované, že se zdá, jako by zapomněl na svůj majestát a odsunul ho stranou, jen aby se mohl důvěrně a přátelsky stýkat se svou nevěstou jako s někým sobě rovným.

Převzato z knihy: Leben aus dem Nichts
Autor: Maria Petyt
Vydal: Vier-Türme-Verlag Münsterschwarzach, 1995
Vybral a přeložil: Norbert Žuška, O.Carm.

Související články

Autobiografické duchovní zápisky Marie Petyt
Slupky mého šťěstí
Život z vlastní nicoty a z hlubokého sjednocení s Bohem