Marie Petyt (1623–1677)

Všemohoucí Bůh vše uspořádal tak, že dokud potrvá země, budou se střídat roční období a všechny věci zůstanou nestálé.

Proto řekl: „Setba i žeň a chlad i žár, léto i zima a den i noc nikdy nepřestanou po všechny dny země“ (Gen 8,22). Vidíme, že to vše se děje i v onom malém světě, jakým je člověk, a sice nejen v těle, ale i v duši, nejen v životě přirozeném, nýbrž i v duchovním a nadpřirozeném.

I u nejvyvolenějších lidí lze v průběhu jejich života pozorovat zkušenost, že po všechny dny jejich života nepřestane setba jasného osvíceného života i žeň dokonalých ctností a plodů Ducha, chlad liknavosti i horko plamenné lásky, léto sjednocující a v Boha přetvářející lásky či lásky zcela svatební i zima vnitřní opuštěnosti, suchopáru, bezútěšnosti, deštivých, větrných a bouřlivých pokušení, noc vnitřní temnoty i den Božích osvícení.

Tyto zkušenosti si tak říkajíc podávají ruku, střídají jedna druhou a jedna druhou následují a zdá se, jako by všechny změny, zvraty a hnutí mysli působil Bůh a ony skutečně sloužily člověku, aby byl chráněn, aby dělal duchovní pokroky a nakonec dosáhl dokonalosti. V opačném případě, kdyby lidé nepodléhali proměnám a různým rozpoložením, by – kvůli porušenosti hříchem a protože jejich smysly jsou nakloněny ke zlému – byli od mládí spíše vystaveni nebezpečí, než že by jim to skýtalo jistotu.

Převzato z knihy: Leben aus dem Nichts
Autor: Maria Petyt
Vydal: Vier-Türme-Verlag Münsterschwarzach, 1995
Vybral a přeložil: Norbert Žuška, O.Carm.

Související články

Autobiografické duchovní zápisky Marie Petyt
Život z vlastní nicoty a z hlubokého sjednocení s Bohem