Často poklekáme, ne abychom prosili nebo vyjádřili postoj, ale jenom ohlásili, že jsme se dostaviliAdrienne von Speyr (1902–1967)

Víra je síla tak mocná, že vedle sebe nic nestrpí. Jak jsme slabí ve víře, že se v nás mimo Boha stále ještě něco může rozpínat!

Víra umožňuje křesťanské naději, aby nebyla pouhým očekáváním, ale aby se v každém okamžiku stávala bezprostředním uskutečňováním lásky.

Naše víra má být dost silná, aby rozuměla všemu: také nenávisti a nevěře. Pak budeme milovat nenávidějícího i nevěřícího a budeme Boha prosit, aby udělal Své.

Od svých dobrých skutků nemůžeme nikdy úplně abstrahovat, protože, jakkoli jsou malé a nedokonalé, už před svým uskutečněním pocházejí od Boha. Jemu musíme za ně děkovat a jemu je musíme po činu plně odevzdat a dát k dispozici.

Není nic klidnějšího než láska, protože je jistota sama. A přece však nikdy nezůstane stát, protože je jí vlastní potřeba sdílení, expanze k ní patří, a v tomto smyslu je neklidná.

Často poklekáme, ne abychom prosili nebo vyjádřili postoj, ale jenom ohlásili, že jsme se dostavili. Ale kam jsme se dostavili? Jen tam, odkud nás Bůh chce dostat dál. Cíl je vždy východiskem. Náš příchod znamená v nejlepším případě začátek nového putování.

V pohlavním aktu stvořil Bůh jakoby symbol pro skrytý hluboký význam každého pravého daru: jeho plodnost se ukáže teprve časem.

Jen jedno potřebuji k životu: lásku. Pane, vezmi jen lásku, abych ti pořád nedávala jenom to zbytečné a abych konečně přestala žít: žij Ty.

Převzato z knihy: Lumina
Vydalo: KNA 2001

Dále doporučujeme

Bůh už neodpovídal Bohu
Duch svatý v tajemství Bílé soboty
Vzkříšený Syn žije v naší modlitbě

V Karmelitánském nakladatelství: Adrienne von Speyr