Madonna della BrunaMatka Boží nám darovala niterné sjednocení s Bohem

Chtěl bych ještě krátce poukázat na velký užitek, který plyne z rozšíření obrazu Boha, o kterém jsme hovořili, a sice: naše zraněná společnost tak může dojít uzdravení. Námi nastíněný pojem Boha nepochybně vyvádí člověka z jeho izolace a ukazuje mu, že jeho život není nezávislý.

Tato představa Boha člověka nespojuje jen s Bohem samým, nýbrž v Bohu, skrze Boha a s Bohem se člověk spatřuje sjednocený rovněž se všemi ostatními lidmi. Z tohoto pohledu má společnost svůj základ v nejniternějším sjednocení Boha se vším, co existuje. Uznání vzájemné závislosti je jednou z prvních podmínek pro znovuvybudování porušeného řádu.

Jaký obraz Boha zde může nést bohatší ovoce než takový, který odpovídá naší době? Takový pojem Boha dvojím způsobem oslabuje komunistické bludy. Za prvé nám ukazuje, že přirozenost, i taková, která je silná a účinně působí ve společnosti, není nezávislá, nýbrž realizuje záměry, které – jako směrnice – do ní vložil Bůh. A za druhé nás vede z mnohem hlubších a jasnějších důvodů k novému, plodnějšímu »komunismu« tím, že lidi sjednocuje a ukazuje jim, že jsou Bohem spojeni a vzájemně si darováni.

Dějiny nás však varují, že obraz Boha nesmíme hlásat a šířit příliš jednostranně. Zmiňme tedy ještě několika slovy dvojí nebezpečí, které zde může vyvstat.
Intuice, nazírání Boha, nesmí odvést ducha od hledání rozumových důvodů. Žádné alogismy (1), ale zdravá argumentace a věda musí rozvíjet obraz Boha... Pokud toto nezdůrazníme a nerozvineme pojem Boha solidním vědeckým způsobem, nebude mít sílu, aby inspiroval k činům. A proto se radujeme, že se pojmem Boha nezabýváme jen ve spiritualitě, ale že jej blíže studuje i filozofie a teologie a že ho vysvětluje a rozvíjí v harmonii s tím, co o Bohu víme z rozjímání a ze zjevení... Pro katolickou vědu, která chce sloužit skutečnému pokroku, má nezměrnou hodnotu, že je v naší době obrazu Boha věnována tak velká pozornost a že otázky všeho druhu nejsou nahlíženy odděleně od této skutečnosti. Bohužel se to příliš často dělo a bylo příčinou toho, že se člověk odnaučil objekt svého studia »prohlédnout« do té hloubky, aby se v něm setkal s Bohem a mohl jej jako Boha uznat a ctít. Toto neuškodí žádné vědě, nýbrž ji naopak velmi prohloubí a povede ji po všem analyzování k syntéze.

Druhým nebezpečím, které rovněž nesmíme podcenit, je, že pragmatická interpretace pojmu Boha může vést k povrchnosti. Již jsme v dějinách duchovního života byli svědky toho, že jednostranné cvičení se ve ctnostech vedlo k zpovrchnění duchovního života. Musíme tedy být na stráži, abychom do něj podvědomě znovu nesklouzli. I když je nezbytné, aby se naše víra projevovala v jednání a k jednání vedla, musíme zároveň pamatovat na to, že niterné zanícení je ještě potřebnější. Jednání samo nestačí, pokud není vědomě vyvozováno z přebývání Boha v našem nitru, pokud naše skutky nejsou motivovány tím, že Bůh nám je v hloubi našeho bytí přikázal nebo nás k nim pobídl svou radou. Jen tak má vnější jednání i vnitřní sílu a je výrazem plně lidského života.

Rádi žijeme a mluvíme v obrazech a podobenstvích. Jsme vděční za příklady, za pomoc. Ani pro rozvinutí správné představy Boha nám nechybí vzor.
Maria, Matka vtěleného Boha, nám kdysi darovala Boha jako Immanuele. Zemřel na kříži, aby nás sjednotil s Bohem a naplnil svou milostí. Tak se skrze milost narodil i v nás. Stalo se tak proto, aby naše přirozenost mohla znovu dospět k tomu, co ztratila – ke sjednocení s Bohem, a toto sjednocení aby bylo ještě niternější a intenzivnější (než před porušením). Tak nám Matka Boží darovala niterné sjednocení s Bohem a sama se stala jeho nejdokonalejším vzorem.
Mějme ji proto stále před očima. Maria je víc než příklad; je povolána orientovat náš pohled na Boha. V Dítěti v jejím náručí díky zjevení poznáváme a ctíme Boha. Kéž nám Maria ukáže Boha ve všem, co stvořil, aby v nás žil jako v ní a skrze naše jednání se znovu rodil do tohoto světa.

(1) Výroky odporující logice.

Převzato z knihy: Engagierte Mystik
Autor: Titus Brandsma
Vydal: Bonifatius-Verlag Paderborn, 1991
Přeložil a upravil: Norbert Žuška, OCarm.

Související články

Jaký obraz Boha fascinuje dnešního člověka? (1)
Kontemplativní život je vznešený a přesto zcela prostý

V Karmelitánském nakladatelství: Titus Brandsma