„Kdo se však oddá Pánu, je s ním jeden duch."
Terezie z Avily (1515–1582)

Při duchovním zasnoubení... se ti dva (1) často odloučí, stejně tak i při spojení, při němž se dvě věci stávají jednou, nicméně se mohou oddělit a existovat každá sama o sobě.

Obyčejně totiž tato Pánova milost rychle pomine, takže duše nezakouší jeho blízkost. Naopak při duchovním sňatku tomu tak není, neboť duše zůstává stále v onom středu se svým Bohem.

Můžeme to přirovnat ke spojení dvou voskových svící, jež jsou tak dobře spojené, že hoří jediným plamenem nebo jako by knot, oheň i vosk byly jen jedinou věcí. Přesto však ty svíce se mohou oddělit, takže budeme mít zase dvě svíce a dva knoty (2). Avšak v našem případě (3) je tomu jako s vodou, jež padá z nebe do nějaké řeky nebo pramene, kde se tak dokonale smísí, že nejde rozlišit říční vodu od té, jež padala z nebe; nebo jako potůček, který se vlévá do moře, od něhož jej nelze oddělit; nebo jako veliké světlo, jež padá do nějaké místnosti dvěma okny: padá tam rozděleno, ale uvnitř se stává jediným světlem.

To asi měl na mysli svatý Pavel, když říkal: „Kdo se však oddá Pánu, je s ním jeden duch“ (4). Naráží na tento úchvatný sňatek, při němž se předpokládá, že Jeho Velebnost se tak přiblížila k duši, aby se s ní spojila. Apoštol dále říká: „Vždyť pro mne život je Kristus a smrt zisk“ (5). Zdá se mi, že tak může hovořit i duše, neboť zde motýlek umírá s velkou radostí (6), protože jeho životem je Kristus.

Časem se chápe tato věc lépe podle účinků, které se zakoušejí, a mnohem jasněji se projeví jistou skrytou snahou sloužit Bohu, který dává naší duši život; a ta snaha je většinou tak živá, že vylučuje jakoukoliv pochybnost. Nedokáže to sice vyjádřit, ale moc dobře to cítí. A někdy už nemůže udržet své city a derou se jí na rty výrazy něžnosti jako: „Ach, živote mého života! Ach, Pomocníku, který mě podpíráš!“ a jiné podobné.

(1) Duše a Bůh; (2) příměr se svícemi se vztahuje k duchovnímu zasnoubení; (3) v případě duchovního sňatku; (4) 1 Kor 6,17; (5) Fil 1,21; (6) příměr o motýlku bource morušového najdeme např. v 2. kapitole pátých komnat.

(Hrad v nitru, 7. příbytky)

Související

Další texty od Terezie z Avily
Umírám jako dcera církve
Novéna ke sv. Terezii od Ježíše
V Karmelitánském nakladatelství: Terezie z Avily