Doporučujeme
Máme-li být proměněni během života, potřebujeme, aby v nás působily nejen síly života, ale i síly smrti. Člověk stejně bytostně jako dar života potřebuje i dar smrti. Dar života – aby se v nás probudily umrtvené zárodky dobra. Dar smrti – aby v nás odumíraly výhonky zla, které nezastavitelně bují. Naše egocentrické „já“ potřebuje najít v Kristu sílu smrti, aby odumřelo své iluzi. Potřebuje v něm najít sílu vzkříšení, aby ze smrti iluze našlo cestu samo k sobě, k novému „já“ zrozenému z Boha. (…)
Žít v Kristu znamená vkládat se denně do dvou základních Božích sil: do síly umírání a síly vzkříšení. Cestou Kristovy smrti vystupuji ze sebe, opouštím iluzivní obrazy, které jsem si o sobě vytvořil, i ty, které si o mně vytvořili jiní. Cestou Kristova vzkříšení se sám k sobě vracím a nacházím v něm ten pravý obraz, který si o mně utváří Bůh.
(Daniel Pastirčák /*1959/, Evangelium podle Jóba, 2013)