Doporučujeme
Dnes si připomínáme 57. výročí invaze půlmiliónové – především sovětské – armády do Československa. Sovětská okupace jenom do konce roku 1968 znamenala 137 zabitých civilistů, zhruba pět set těžce a další stovky lehce zraněných. Mnoho lidí bylo uvězněno a 100 000 obyvatel bylo situací donuceno hned během roku 1968/69 k emigraci. Do listopadu 1989 přerostl počet emigrantů čtvrt milionu, stovky lidí však byly při pokusu o překročení hranice zabity (zastřelením či elektrickým proudem). Československo tak přišlo o špičky společnosti, do exilu okamžitě odešli například dirigent Karel Ančerl, spisovatel Josef Škvorecký, písničkář Karel Kryl, z USA se nevrátil režisér Miloš Forman. Akademii věd připravila emigrace jen za čtyři měsíce roku 1968 o 11 procent vědeckých pracovníků, další je následovali. Naše republika musela dlouhé roky snášet a živit 150 000 okupantů (koncem 80. let jich zde bylo pořád 73 500) a další desítky až stovky tisíc jejich rodinných příslušníků, poslední opustili Československo až v roce 1991.
Vztahy mezi státy mají být uspořádány podle zásad svobody. Smyslem této teze je, že žádný stát nesmí učinit nic, co by znamenalo nespravedlivý útlak jiných států nebo neoprávněné vměšování do jejich záležitostí. (…)
O této věci vydal náš předchůdce Pius XII. toto moudré naučení: „Nové uspořádání, založené na mravních zásadách, zcela zakazuje narušovat svobodu, nedotknutelnost a bezpečnost jiných národů, ať je jejich velikost a obranyschopnost jakákoli.“
(Jan XXIII., encyklika Pacem in terris z roku 1963, čl. 120.124; vnitřní citace je z Vánočního poselství Pia XII. z roku 1941)