Bůh žárlivý a Bůh nekonečného milosrdenství: nejsou to dva bohové, jeden žárlivý, kterého se musíme bát, a druhý milosrdný, do kterého musíme vkládat svou naději. Naše naděje neznamená, že chceme tyto dva bohy postavit proti sobě a pak jednoho z nich uplácet, aby toho druhého zpacifikoval. Pán veškeré spravedlnosti je žárlivý ve svém privilegiu Otce milosrdenství a nejvyšší výraz jeho spravedlnosti je odpouštět těm, kterým by nikdy nikdo neodpustil.
Právě proto a především proto je Bohem všech, kdo dokážou doufat tam, kde už žádná naděje není. Kající lotr, který zemřel s Kristem, dokázal vidět Boha tam, kde znalci Zákona prokázali nemožnost Ježíšova nároku na božství…
(Thomas Merton /1915–1968/, Žádný člověk není ostrov, 2.8)