Pisatel svrchu uvedených řádek se domnívá, že málo energicky vyzýváme k modlitbě za mír. Snad je to pravda. Znamená to, že necítíme hrůzy války, že nechápeme, že válka patří mezi zla největší? Byli bychom špatní katolíci, špatně bychom cítili se svou Církví! S ní se každého dne při mši svaté modlíme: Beránku Boží, jenž snímáš hříchy světa, uděl nám pokoje! (…)
Ale při vší horoucí touze po míru, za nějž se modlíme a budeme se modliti stále, nemůžeme zapomenout, že politický mír není nejvyšší hodnotou. Nejvyšší hodnotou je právo a spravedlnost v lásce a důstojné, odpovědné křesťanské svobodě. (…) Mám za to, že takto chápaná svoboda jest nutná k opravdovému křesťanskému životu, za ni se třeba především modliti, ji třeba především hájit. Hájit ji přesným plněním svých povinností, křesťanskou rozvahou a velkomyslností, ale, není-li to jinak možné, i mečem.
(Adolf Kajpr SJ /1902–1959/; reakce na dopis čtenáře, Posel Božského Srdce Páně, 1938; citováno podle knihy Přítomnost je vlastním Božím časem. Refugium 2021)