Nikdy nesmíš mít pochybnosti o tom, že cestou, kterou jsem veden, kráčím vděčně a rád. Můj dosavadní život je přeplněn Boží dobrotou a nad vinou stojí odpouštějící láska Ukřižovaného.
Nejhlubší dík vzdávám za lidi, s nimiž jsem se setkal, a jen si přeji, aby se nade mnou nemuseli nikdy rmoutit, ale aby i oni si byli vždy jen s vděčností vědomi Boží dobroty a odpuštění.
Promiň, že to píši. Nedopusť prosím, aby tě to byť jen na okamžik rmoutilo a znepokojovalo, nýbrž nechť tě to naplňuje radostí! Avšak přál jsem si, abych to mohl jednou říci, a nevěděl jsem, komu bych to mohl svěřit, aby to slyšel jen s radostí…
Nyní Ti ze srdce dále přeji vpravdě mnoho vnějšího a vnitřního klidu. Bůh ochraňuj Tebe a nás všechny a dopřej nám brzké šťastné shledání.
Ve vděčnosti a věrnosti a v každodenní prosbě za Tebe na Tebe myslí
                                                                                                                                        Tvůj D.

(Dietrich Bonhoeffer /1906–1945/, dopis z nacistického vězení, 23. srpna 1944)