Znepokojuješ se při pohledu na ctnosti, které vedle Tebe rostou, zatímco Ty se nehýbeš z místa. Pokoř se, modli se, pros… Ale netrap se! Podstatné není, aby právě moje duše byla ta nejvíc svatá, nejmilovanější, nejprivilegovanější. Tím lépe, je-li náš Pán okolo mě mnoho milován (a Ty ke své útěše můžeš dodat, že jsou tyto duše takové trochu i kvůli Tobě…). Můj jediný ideál je být služebníkem, služebnicí, jimž Pán dává ve svém srdci místo, jaké On sám chce, a kteří si přejí jen jedno: být věrný. – V hloubi své duše stav nade všechno Boží pokoj, jako nepohnutelný základ veškeré Tvé činnosti, jako kritérium ceny a pravdivosti myšlenek, které Tě zaplavují. Všechno, co Tě sužuje a znepokojuje, je falešné…

(Pierre Teilhard de Chardin SJ /1881–1955/, dopis z fronty, sestřenici, 7. listopadu 1915; citováno podle knihy Pierre Teilhard de Chardin, Zrod myšlení. Dopisy 1914–1919, Malvern 2021)