Horký den. Prázdný žaludek. Krásné kupovité mraky plují nad lesy a všechno je tiché.
Mše je tím nejpodivuhodnějším, co kdy vstoupilo do mého života. Když stojím u oltáře, cítím, že jsem skutečně tou osobou, jakou mě Bůh opravdu chtěl mít. Největším darem, který každý může dostat, je mít podíl na tom nekonečném činu, jímž se Boží láska vylévá na všechny lidi.

(Thomas Merton, deníkový zápis z vigilie Letnic, 4. června 1949)