I když nejsem schopen myslet jak se patří, Bůh mě zase narovná, jakmile zůstanu minutu sám v kapli. Je dobré se modlit, i když je vám nanic. Pouhopouhé úsilí stačí, abyste se cítili lépe. Odevzdáte něco ze svého vlastního já, a to vám vždycky dodá sílu. A ta představa, že i když se cítím být prohnilý, nechci nic jiného než Boha a jeho samotu, je utěšující. Zdraví ani nemoc nerozhoduje, unum est necessarium.

(Thomas Merton /1915–1968/, deníkový zápis z 16. listopadu 1947)